Novinky v kultuře

24.04.2024

Letní slavnosti staré hudby slaví čtvrtstoletí existence a zvou do říše snů

V Praze 23. dubna 2024 – „Slyšíte-li ve snu krásnou hudbu, je to šťastné znamení – čekají Vás samé dobré zprávy!“ Jedna z nich je již zde – Letní slavnosti staré hudby zveřejnily program svého jubilejního 25. ročníku, jehož vyladěnou dramaturgii rámují SNY. Festivalová nabídka se v širokém slova smyslu tohoto motivu zaměřuje na snění a imaginaci v různých kontextech hudby starších období, jakož i tvorbu hudebních vizionářů. Bez vizí a snů by totiž nemohlo vzniknout žádné umělecké dílo… Publikum se může od 16. července do 6. srpna těšit na poklady z hudebních archivů, netradiční hudební nástroje, nespoutanou muzikalitu a strhující hudební kreativitu pozvaných umělců. „Koncerty nechají ožít zpívající a hrající anděly z oltářního triptychu z konce 15. století, navodí atmosféru salónních koncertů hudbymilovné šlechty i měšťanstva (kde zněla díla takových géniů, jakými byli W. A. Mozart či L. van Beethoven). Představí brilantní díla autorů pocházejících z prosluněné Neapole (jíž se ne nadarmo říkalo konzervatoř Evropy'), a také dají prostor exotickému repertoáru – posluchače čekají melancholické modinhy, emocemi nabité fado, smyslné tance zvané lundum a další působivé rytmy a úchvatné melodie jihoevropského repertoáru,“ poodhaluje dramaturgii letošního programu zakladatelka festivalu a jeho hlavní dramaturgyně Jana Semerádová. Závěrečné představení pak nabídne scénické provedení pastorální opery Georga Friedricha Händela s loutkami.

 

25. ročník festivalu zahájí výjimečný česko-vlámský projekt souborů Oltremontano Antwerpen (umělecký vedoucí Wim Becu) a Tiburtina Ensemble (umělecká vedoucí Barbora Kabátková), který vychází z proslulého oltářního triptychu Hanse Memlinga „Bůh Otec se zpívajícími a hrajícími anděly“. Umělci na tomto „nebeském“ koncertě představí přesné rekonstrukce všech nástrojů, které jsou na triptychu vyobrazeny (například fidula, tromba marina – trumšajt, psaltérium, středověké trompety, organetto ad.). V klasicistním a raně romantickém repertoáru se představí sólisté Wrocławské Orkiestry Barokowe pod vedením violoncellisty Jarosława Thiela. Přednesou smyčcové kvintety a sextety W. A. Mozarta, L. van Beethovena a I. F. Dobrzyńského a připomenou, jak důležitá byla pro tehdejší hudební život role dobových transkripcí a parafrází děl těchto nepřekonatelných skladatelských géniů a vizionářů. Věhlas neapolského stylu v Itálii v průběhu 18. století představí italský soubor Talenti Vulcanici s uměleckým vedoucím Stefanem Demichelim. Virtuozita neapolských hudebníků přímo ovlivnila stylové vybroušení zejména instrumentálních forem, jako jsou sólové, ale i komorní sonáty a sinfonie... Koncert německého souboru historických dechových nástrojů Capella de la Torre (umělecká vedoucí Katharina Bäuml) propojí špičky české a německé umělecké scény, neboť sólistkou večera bude česká sopranistka Hana Blažíková. Těžiště programu bude spočívat v renesanční a raně barokní hudbě německé provenience a uvede rovněž skladatelská jména, která na českých pódiích běžně neslyšíme. Koncert portugalského souboru Os Músicos do Tejo bude výpravou do exotické atmosféry Portugalského království v 18. a na počátku 19. století. V áriích z portugalských barokních oper se v Praze vůbec poprvé představí vycházející hvězda světové opery, sopranistka Ana Vieira Leite. Společně s všestranným hudebníkem Marcem Oliveirou, který je jedním z nejvýraznějších lisabonských interpretů stylu fado, pak přednesou také populární písně – modinhy a právě fado. Po 9 letech se Letní slavnosti staré hudby vracejí do renesanční Míčovny Pražského hradu, v níž zahraje baskický soubor Euskal Barrok Ensemble v čele s Enrikem Solinísem. Virtuos na barokní kytaru publiku představí také zvuk turecké lavty a středověké kvinterny.

Oslava 25. festivalových narozenin vyvrcholí v divadle – tedy tam, kde kouzla a zázraky přenášejí diváky do světa fantazie. Pastorální opera Georga Friedricha Händela Acis and Galatea (HWV 49a, 1718) je ideálním obrazem života v lásce a míru, který nedokáže zničit ani žárlivost a v němž smrt není znamením konce, ale nového začátku. Jiskřivě rozkošný, zároveň však osudově dramatický příběh nymfy Galatey, pastýře Acise a Kyklopa Polyféma bude vyprávět pětice sólistů, herci z divadla Buchty a loutky a Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Představení je věnováno památce sopranistky Patricie Janečkové († 2023), která ztvárnila roli nymfy Galatey v premiérovém nastudování této inscenace v roce 2017.

 

Online rezervace a předprodej vstupenek na všechny festivalové koncerty začíná 23. dubna v 10 hodin. Koncerty se budou konat v sakrálních a světských historických prostorách hlavního města Prahy (Emauzský a Strahovský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy, Míčovna Pražského hradu, Divadlo ABC).

 

Více informací na www.letnislavnosti.cz.

 

 

Festival Letní slavnosti staré hudby patří neodmyslitelně k prázdninové Praze. Od 16. července do 6. srpna pozve na výpravy za skvosty a tajemstvími dějin evropské hudby v podání předních interpretů mezinárodní i domácí scény. Festivalové večery se budou konat v citlivě zvolených historických sálech pražských paláců, kostelů a klášterů, které jim dodají nezaměnitelnou atmosféru. Programy představí nejen pestrost různých „národních“ škol a tradic, zejména v barokní hudbě, ale také varietu uměleckých forem a jejich dobové recepce. V rámci festivalu vystoupí soubory a sólisté světové úrovně v dramaturgiích, jež byly v drtivé většině vytvořeny přímo na objednávku festivalu.

 

Paradisi porte

Proslulý oltářní obraz-triptych vlámského malíře Hanse Memlinga „Bůh Otec se zpívajícími a hrajícími anděly“ vznikl kolem roku 1490. Zobrazením tohoto nebeského koncertu se nechal inspirovat Wim Becu, umělecký vedoucí souboru Oltremontano Antwerpen, a inicioval přesnou rekonstrukci zobrazených nástrojů (fidula, trumšajt, psaltérium, harfa, loutna, organetto, středověké trompety, šalmaj). Všechny tyto nástroje zazní spolu s andělskými hlasy členek souboru Tiburtina Ensemble pod vedením Barbory Kabátkové, a to ve skladbách z pramenů konce 15. století především z belgických Brugg – tedy v hudbě, která Memlinga bezprostředně obklopovala. Pečlivě vystavěný a důmyslně promyšlený program zazní na úvod festivalu 16. července v nezaměnitelně duchovní atmosféře kostela Panny Marie a slovanských patronů Emauzského kláštera.

 

Le Salon de musique

„Mí Pražané mi rozumějí…,“ pochvaloval si okřídleným výrokem Wolfgang Amadeus Mozart. K popularizaci děl nepřekonatelného génia a vizionáře sloužily také transkripce a parafráze z per českých skladatelů, určené k provozování v hudebních salonech. Například úprava Figarovy svatby pro smyčcové kvinteto se velmi pravděpodobně hrála na zámcích rodiny Clam-Gallasů. A právě z rukopisu pocházejícího z frýdlantské hraběcí knihovny vybral pro koncert 18. července ve Strahovském klášteře dvě ukázky polský violoncellista Jarosław Thiel. Pod jeho uměleckým vedením přednesou sólisté Wrocławské Orkiestry Barokowe kvintet dalšího nedostižného velikána – Ludwiga van Beethovena. Zlatým hřebem programu pak bude smyčcový sextet, jehož autorem je představitel polského hudebního romantismu Ignacy Feliks Dobrzyński. Dobová kritika psala, že skladba „náleží k nejlepším dílům svého druhu“! Kompozice protkaná národními prvky plně využívá zvukových i technických možností nástrojů a jeho brilantní finále poskytuje všem hráčům příležitost předvést virtuozitu.

 

Visioni di Napoli

Z prosluněné Neapole pocházela celá řada vynikajících skladatelů a interpretů, kteří se následně proslavili napříč Evropou. Ne nadarmo se městu pod Vesuvem přezdívalo „konzervatoř Evropy“… Virtuozita neapolských hudebníků přímo ovlivnila stylové vybroušení zejména instrumentálních forem, jako jsou sólové, ale i komorní sonáty a sinfonie. Soubor Talenti Vulcanici, jehož domovem je právě jihoitalská metropole, pod uměleckým vedením cembalisty Stefana Demicheliho představí pražskému publiku tvorbu neapolských rodáků či zde působících autorů 18. století. Zazní brilantní díla Francesca Duranteho a Nicoly Fiorenzy, kteří přispěli k věhlasu neapolských konzervatoří, virtuózní houslové kusy od v Londýně usazeného Nicoly Matteise, sólové cembalové sonáty Domenica Scarlattiho anebo triové sonáty Angela Ragazziho, jenž završil svoji kariéru ve Vídni. Jedna hudební lahůdka neapolského stylu za druhou naplní 22. července nádherný sál zámku Troja, který je skutečným klenotem italského uměleckého stylu na břehu Vltavy.

 

Tempus mirabilium

„Wir sind ein Traum der Zeiten…“ text písně Constantina Christiana Dedekinda kongeniálně vyjadřuje nejen „snové“ téma letošního festivalu, ale také melancholický pocit člověka první poloviny 17. století, který musel na pozadí neúprosně postupujících dějin čelit mnoha životním nejistotám. O čem snil? O míru, lásce, naději, spáse… Komplikovaná politická situace a válečné události však nedokázaly zcela zabrzdit intenzivní kulturní výměnu ani hudební rozkvět. A také nezabránily lidem, aby se smáli, radovali a tančili. Program koncertu, který propojí špičky české a německé umělecké scény, toho bude důkazem. Sopranistku Hanu Blažíkovou doprovodí renomovaný německý soubor Capella de la Torre pod uměleckým vedením Kathariny Bäuml. Ve vokálním a instrumentálním repertoáru světské i duchovní provenience z per autorů, která na českých pódiích běžně neslyšíme, se představí hned několik druhů historických dechových nástrojů (například šalmaj, pumort či dulcian).

 

Fantasia portuguesa

Koncert portugalského souboru Os Músicos do Tejo v překrásném sále trojského zámku bude 29. července vskutku mimořádným zážitkem. Umělecký vedoucí ansámblu Marcos Magalhães pro něj připravil unikátní program, jehož prostřednictvím posluchači poznají exotickou atmosféru Portugalského království v 18. a na počátku 19. století. V áriích z portugalských barokních oper, které nesou výrazné italské vlivy, se v Praze vůbec poprvé představí vycházející hvězda světové opery, sopranistka Ana Vieira Leite. Společně s všestranným hudebníkem Marcem Oliveirou, který je jedním z nejvýraznějších lisabonských interpretů stylu fado, pak přednesou populární písně – melancholické modinhy, které nezapřou svůj brazilský původ, i emocemi nabité fado. Improvizační umění členů souboru dostane prostor ve smyslných tancích zvaných lundum. Os Músicos do Tejo neúnavně objevuje poklady portugalských archivů. Nadchne jimi jistě i pražské publikum!

 

Sueños mágicos

Figurálními a ornamentálními sgrafity bohatě zdobená Míčovna v Královské zahradě Pražského hradu odedávna sloužila k zábavě. Nejinak tomu bude na koncertě 31. července příznačně nazvaném „Kouzelné sny“, jehož protagonisty budou temperamentní členové oblíbeného baskického souboru Euskal Barrok Ensemble v čele s Enrikem Solinísem. Kytarový virtuoz z Bilbaa, který publiku představí i omamný zvuk turecké lavty a středověké kvinterny, je – ostatně stejně jako jeho ansámbl – proslulý svojí nespoutanou muzikalitou a strhující hudební kreativitou. Působivé rytmy a úchvatné melodie jihoevropského repertoáru tak nepochybně roztančí nejen přítomné posluchače, ale snad i alegorie ctností a sedmi svobodných umění vyobrazené na zdech renesančního architektonického skvostu, do nějž se Letní slavnosti staré hudby vracejí po 9 letech. ¡Olé!

 

Acis and Galatea

Líbezná pastorální opera Georga Friedricha Händela je ideálním obrazem života v lásce a míru, který nedokáže zničit ani žárlivost a v němž smrt není znamením konce, ale nového začátku. Odehrává se ve snové krajině plné přírodních krás… Tato vůbec první Händelova opera na anglický text se téměř nepřetržitě udržela na repertoáru operních scén až do dnešních dnů. Kouzelné představení s barokní gestikou a loutkami různých velikostí vzešlo z mnohaleté spolupráce souboru Collegium Marianum s divadlem Buchty a loutky. Diváci se mohou 6. srpna v divadle ABC těšit na unikátní divadelní poetiku, nezaměnitelný humor a osobitý důraz na výtvarnou stránku. Pětice sólistů a rezidenční soubor festivalu pod vedením Jany Semerádové budou vyprávět jiskřivě rozkošný, zároveň však osudově dramatický příběh nymfy Galatey, pastýře Acise a Kyklopa Polyféma. 


Letní slavnosti staré hudby slaví čtvrtstoletí existence a zvou do říše snů


Další novinky v kultuře