Novinky v kultuře
Vernisáž Příběhů severních Čech - Zlomové okamžiky 20. století
Ve čtvrtek 11. května 2023 v 17:30 hod. se před budovou Severočeského muzea v Liberci uskuteční vernisáž nové exteriérové expozice regionální pobočky Paměti národa Severní Čechy, která přináší vzpomínky pamětnic a pamětníků na události 20. století, které pobočka dokumentuje v Libereckém a Ústeckém kraji pro sbírku Paměť národa.
Osobnosti, které přibližuje tato výstava, spojuje krajina, lidé a novodobá historie severních Čech. Zlomové okamžiky 20. století se silně a neopakovatelně zapsaly do života pamětníků. Staly se součástí jejich osobního příběhu a individuální paměti.
Tito lidé pro Paměť národa otevřeně a vstřícně vyprávěli. O vzniku a zániku první republiky, o hrůzách holocaustu, o vybombardovaných městech, o poválečném násilí na ženách a dětech, o komunistickém puči a pracovních lágrech, o důsledcích invaze a normalizaci, ale i o enormních škodách na životním prostředí.
Za normálních okolností by s podobným výstupem se svou partou neměl tolik problémů, jenže 22. srpna 1968 ze sebe musel horolezec Jan Kyncl vydolovat morálu dvojnásob. „Pojďme manifestovat a sundejme zítra z radnice pěticípou hvězdu,“ nadhodil 25letý Kyncl v Liberci svým parťákům v den, kdy vojska Varšavské smlouvy obsadila Československo. Stejnou hvězdu, kterou odmítl v roce 1952 instalovat na radniční věž místo rytíře Rolanda jeho otec a měl z toho potíže. „Přidržovali jsme se za hromosvod a báli se, že se s námi utrhne. Nebylo to příjemný. Dole byla hromada lidí. Zezdola na nás vojáci mířili kulomety. Alespoň jsme měli ten pocit,“ přiznal. Socialistický symbol na 65 metrů vysoké věži nakonec nechali. „Báli jsme se, že když ji uřízneme, upadne nám a poletí po střeše dolů na lidi. Pak někdo zaběhl za Moulisem (předseda MNV) a ten nám dal černou fangli, kterou jsme tam zavěsili,“ popsal okamžik, jak na radnici zavlál černý prapor. Brzy ho však museli sundat. Sejmutí pěticípé hvězdy se Kyncl dočkal po revoluci v prosinci 1989. „Přišel jsem na radnici a šel jsem za Příhodou, tehdejším starostou města,” popsal, jak požádal o klíče ke vstupu do věže. A v příštím roce pomáhal na její špici instalovat českého lva od sochaře Jiřího Gdovína.
Dcera českoněmeckého páru, Kristina Patočková, by ke svému dětství nepřidala ani den navíc. Za květnového povstání se s matkou schovávala ve sklepě. „Z něj nás jako německou rodinu vyvlekli a dovedli do školy. Maminku ostříhali dohola. Vrátila se k nám zmlácená. Strašně jsem brečela a křičela, protože jsem ji nemohla ani poznat,“ zapamatovala si. Táta po válce zůstal v poraženém Německu, matku odsoudili k pětiletému žaláři. Se sestrou skončily v dětském domově u Horšovského Týna. „Řádové sestry nebyly hodné, tloukly nás.“ Maminku propustili až po pěti letech, uchytila se jako kuchařka u Mnichova Hradiště. Kristina se sestrou trávily v roce 1950 léto nedaleko u matčina bratra Vladimíra Trundy. „Byly jsme tam asi čtrnáct dnů. On nás hodně řezal a bil,“ líčila pamětnice děsivé prázdniny u strýce, jenž jako kat krátce předtím popravil Miladu Horákovou. „Myslím, že jeho povolání se na jeho povaze projevilo. Proto byl na nás takový zlý,“ soudila Patočková. Co znamená milující rodina, poznala až se svým mužem a vlastními dětmi.
„Posláním neziskové organizace Post Bellum je nejen zaznamenat, ale také atraktivním způsobem zprostředkovat příběhy 20. století, které podávají svědectví o naší moderní historii. Začtěte se do vyprávění osmi pamětníků z Libereckého a Ústeckého kraje natočených v projektu Paměti národa. Jejich osobní výpovědi nám přibližují náš region tak, jak ho již mnozí neznáme a nikdy nepoznáme,“uvádí novou výstavu Michaela Pavlátová, ředitelka regionální pobočky Paměť národa Severní Čechy.
Výstava vznikla díky finanční podpoře Libereckého a Ústeckého kraje a měst Liberce a Ústí nad Labem. Projekt dále finančně podpořila města Turnov, Varnsdorf, Teplice, Děčín, Most, Rokytnice nad Jizerou a Nadační fond Severočeská voda.
Za spolupráci děkujeme Severočeskému muzeu v Liberci, Katedře historie FP TUL, Muzeu města Ústí nad Labem a Regionálnímu muzeu v Teplicích.
Tato velkoformátová výstava bude před budovou Severočeského muzea v Liberci k vidění do 30. května 2023. Zastavte se a začtěte do výrazných příběhů regionu, ve kterém žijeme.
Pozvánka na vernisáž 11. května od 17:30 hodin:
Příběhy severních Čech - Zlomové okamžiky 20. století
Paměť národa je jednou z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě. Veřejnosti je přístupná on-line od roku 2008 jako databáze pamětníků, kteří byli přímými svědky událostí 20. století. Sbírku spravuje nezisková organizace Post Bellum, z.ú.
Další novinky v kultuře