Popis kulturní akce MOZART & SALIERI ANEB SÓLISTÉ SOČR

Antonio Vivaldi: Koncert pro trubku B dur
Wolfgang Amadeus Mozart: Sinfonia concertante Es dur, K 364 
Josef Matěj: Sonáta pro trombon, 12 smyčcových nástrojů a klavír A
ntonio Salieri: 26 variací na „La Flolia di Spagna“ 

Petr Popelka dirigent
Jiří Houdek trubka 
David Pokorný housle 
Jakub Novák viola 
Pavel Čermák trombon 

Hráči orchestru rozhlasových symfonikův tomto programu jako sólisté osvětlí tři různé přístupy ke koncertantním skladbám. Kontrastem k barokním idiomům v hudbě Antonia Vivaldiho, nejčastěji komponujícího pro housle, ovšem přece jen ne výhradně, je nejen moderní virtuozita obsažená v hudbě Josefa Matěje, s oblibou naopak píšícího pře­devším pro žesťové nástroje, ale i nápaditá ušlechtilost vídeňského klasicismu ztěles­něného Wolfgangem Amadeem Mozartem. Druhým motivem programu je vztah Mo­zarta a jeho staršího kolegy Antonia Salie­riho, císařského dvorního skladatele, Itala působícího rovněž ve Vídni. Zejména od dob Formanova filmu Amadeus – ale už před­ tím pod dojmem Puškinova dramatu, opery Rimského­Korsakova a hry Petera Schaffera – je vnímáme jako řevnivé soky, výrazně se lišící tvůrčími přístupy, ale i mírou talentu. 

Pouze průměrný Salieri „božského“ Amadea podle legend a literárních fikcí buď otráví, nebo alespoň žárlivou nená­vistí postupně umučí... Ve skutečnosti se vraždu nepodařilo historicky potvr­dit a oba skladatele naopak mnohé spo­juje. Nicméně je také pravda, že – podle slov jednoho známého pěvce – Mozart byl „chrlič“ nápadů, zatímco Salieri jejich „spořič“. Ten druhý si uměl hudební ná­pady hýčkat a předvídatelně je rozpraco­vat. Ten první s nimi naopak nešetřil a až marnotratně a ledabyle přecházel od mo­tivu k motivu... a třebaže přišel do Vídně později, byl nakonec před Salierim vždy o krok napřed.